Postup na výrobu kvasných literárních opiátů
Nejprve potřebujeme kvasnou nádobu - básníka. Potom musí být co kvasit. Silný emoční zážitek, něco, co pohne duší, trauma, silné dojetí, dotek nadpřirozena, šťastná láska, nešťastná láska. Někteří básníci pro zvýšení opojného účinku přidávají do kvašení cukr. Ti kteří ovládají proces a "rozumí vínu" si ale vystačí s přirozeným zákvasem.
První kvašení probíhá bouřlivě, z kvasné nádoby uniká plyn a vznikají slova. Po krátké době bouřlivé kvašení ustane. Vznikne burčák. Burčák již má opojné účinky, chutná, ale je kalný a víno to ještě není. Spousta nezkušených básníků v radosti z něj rozdá burčák konzumentům a připraví se o možnost vyrobit opravdu ušlechtilé dílo. Opravdoví básníci si dílo hýčkají, pečují o něj, jsou vděčni za ten dar a je jim líto nenechat ho dozrát. Ono si ještě sem tam může zabublat, časem se pročistí a získá jiskru. Poznat kdy je hotovo, to vyžaduje cit a zodpovědnost. Jistě, opít se lze i burčákem, ale nalít si s přáteli opravdu dobré víno, to je prostě jiná liga.