Nebo mě tohle zlomí

první předtucha po unáhlení
s tebou se vždy budu dělit
byl si vzpomínka každodenní
přece víš
že láska to potřebuje sdělit
že tu budu navždy

můžeš přejít sem
z opačnýho konce týhle zdi
i v noci je přece den
tak proč řikáš, že neni

ale taky přede mnou
můžeš utéct
válka je součástí naší hry
budu tou nevyslovenou

občas mě nechává zemřít
a umíráš ve mně i ty


jak takhle můžu žít?
nikdy se nenajdu v davu


nikdy se nenajdu mimo dav
a na zdech se jmény vidím tvůj obličej

už jsi jen
moje součást - malá
ta druhá umřela
prázdnotu dala

vnitřní hlas říká
abych tě ranila.
kdybych ho poslechla
sebe bych zabila.

nacházim naší nespravedlnost

www.psanci.cz