Namoklá
.
Klišé
Sukýnky ze snů
padaly do načernalých louží
A najednou v rotacích kroků
hledáš vlastní otáčející se svět
Zmodralá atmosféra,
možná skryla ti červeň studu
Cítilas obrys tvého srdce...
to v prstech jen pocit žalu
A někde mezi nebem a zemí
…skrývaly se hlty vodních odpovědí.
/tvých/
Šála ve francouzském stylu
čechrala si vlasy pod nebem
- poprvé chytila svůj šarm
A pak v odlesku kaluží
vidělas ten opravdový svět
…dvou očí,
co někdy proplakaly by i první
"naposled"
Klišé
…a podruhé už ho ani ty
neustojíš
.