Šeptem
Sotva kdy z lítosti
přimhouříš víčka
soutěsko má
jsi kříž můj i hlad
A přes všechna slova
přes stopy kavalkád
chci znova šeptem
snad jen pro ten cit
počítat do sta
tu žízeň skrýt
a na vratké bárce
svých bezbřehých intimit
stínům se klanět
i hvězdám...