Bílá vrána
Bílá vrána
Nad mlžnou krajinou,
mraky se nesly,
bělavé obláčky,
co smutek kreslí.
Proč vlku vyješ?
Proč vráno křičíš?
Co děje se se světem,
kde sám sebe zničíš?
Bez krve oběti,
bez pláče smutku,
bez tebe nebude,
moc šťastných vskutku.
Krutá jsi na všechny,
krutá jsi stále,
tvá krutost děsila
chudé i krále.