Jez
Čas pomalu se přelévá jak voda po jezu,
před hranou tišina s usazeným smetím
a dole jenom šedé obnažené kameny.
Co chtěl jsem přelézt, dnes asi podlezu
a při volném pádu mám iluzi, že letím
nad řečištěm snů se slepými rameny.
Čas pomalu se přelévá jak voda po jezu,
co mohlo přetéct, přeteklo už před tím
a brod je tam, kde stál most kamenný.
Co chtěl jsem přeskočit, to sotva přelezu
a občas sleduji se značným zaujetím,
že ústí bližší je, než jsou mé prameny.