holčička
píšu Ti dopis
a moje písmo je tak podobný tomu Tvýmu
píšu Ti dopis
i přes to, že vím
že ho nikdy číst nebudeš
.
ztratila jsem se v sobě
kvůli slovům
který jsi mi řek´
ztratila jsem se v sobě
kvůli Tobě
a už není cesty zpět
.
hej hou
tak jdeme spát
maličkej
naše duše v šedym městě
ta smutnost lidskejch osudů
prázdnota jejich srdcí
stoupá
a stoupá...
horkej dech a portský
vyplní to prázdný místo mezi našima hlavama
jsme tak vysoko
.
pět
šest..
.
padáš
.
nezachráníš se
ani kdybys tisíckrát chtěl
tisíckrát prosil
tisíckrát litoval
.
to pro naše tajemství
.
jsem Tvoje holčička
a Ty nepopsanej papír
kterej čekal na zítřek
kterej nikdy nepříjde.
.
a když mluvím o prázdných lidech
mluvím vlastně o sobě
.
tak
naplň mě
ať nemusím Tě na kolenou prosit
a spal ve mně každičkej svůj hřích
.
noci jsou stvořený pro říkání věcí
který nemůžeš říct příští den
*