Být někdo jiný
Se spoustou gest
a životních cílů,
na houpacím křesle,
s Bukowskim v ruce,
snažím se vzpomenout si na ten čas,
a asi už ztrácím sílu,
celý život byl mi sprostě vnucen,
opět utápím se v úzkostech,
už zas.
Život je bezcenný jak stará grešle,
mění se v rýmy kostrbaté,
neříkajíc nic motá se v myšlenkách
v přítomnosti, či času předešlém,
každý se snaží být diplomatem,
hledajíc krásu i v hloupých písmenkách.
A je mi zima