Sonet narozeninový
Hvězdy mi v noci svítit budou dále,
a mraky stejnou auru slunce budou mít,
listy se opět ke mně snesou po spirále
a jako před bouří nastane jen zvláštní klid.
Svět asi nezmění se jen tak nenadále,
i když jen pro lásku je na něm stále těžší být,
mé velké sny se časem změní v malé
a další zakážu si jednou pro vždy snít.
Dám marným nadějím už taky zkrátka vale,
však jenom naoko, ony zůstanou mi stále
a taky budu trochu méně pít…
Místo těch tvrdých sklidím hrušky zralé,
občasné brýle vyměním za stálé
a budu pořád stejně žít.