Noc co noc
Noc co noc
řinčení těžkých okovů
v peřinách mi zní
zatímco ostatní poklidně sní
jeskynní škvíra v dechu
mám oči jako lampiony
počítám tisíce a miliony
Zoufám
Doufám
ve dny ptačí volnosti
kdy opuchlost odlétá
a s ní i strach
že jsem prokletá
Zoufám
Doufám
v řeku s největším průtokem
ten hnis mysli
na chvíli odplaven
až do chvíle kdy padne černota
co tiše šeptá: noc co noc…