Smítka
1.
Od řeky vracejí se bosí
a mimo tenhle svět
a mimo tenhle čas
na šňůrce pstruhy mrtvé nosí
A neboj
ještě jsou v každém z nás
2.
Jednou se zastaví
až myšlenky mu dovolí
uprostřed cest
na mezi s vůní heřmánku
Bude už vědět
ať přihodí se cokoli
že všechno může snést
( snad jenom zemřít
prý chtěl by radši ve spánku... )