Kometa a deka
Padá deka
tam odněkud z neznáma
každým centimetrem
světla kus ubere
Padá a se nemohu hnout
připoután k chodníku
silou dobro-zlou
Černá se rozpouští v mých očích
a na zem v krůpějích stéká
a s jemným zasyčením
v neproniknutelnou šeď se mění
Padá černá deka
a nastává konec mého snu
kdy křišťálové sáně
mne dovezou ke kometě
štěstí