Dát kus sebe
Když se slunce vydá spát
a měsíc začne panovat ve tmě
zapaluji jednu svíci
jen a pouze pro tebe
Stesk a bolest z tvé dálky ke mě plyne
a mé srdce v zármutku se chvěje
že při trýzni kterou v sobě máš
nemohu ti nijak na pomoc přispěchat
Usedám do tureckého sedu
a ruce křížím ve zbožném gestu
že aspoň nějakou sílu
ti na tu dálku nekonečnou pošlu
Snad dorazí bez poškození
a s tvojí duší tiše splyne
a sílu nebes ti přinese
a já ti budu moct dát kus sebe