Kámen v ústech
Nemilost hříchy zbarvená
deštěm splavená
se na oprátce časů strojí
v nejlesklejší z lesklých zbrojí
A když v soumraku zhyne den
je
kat místo ní oběšen
Zdali k tomu flétny hrály
zdalipak je neprodali
za pár kusů do šatníku
z něžností, dívčího křiku
a dříve nežli půjdou spát
ještě modlitbu si přeříkat
za ty kterým bylo málo
že nemají víc jak se zdálo
i za ty co nemají nic
a tančí waltz u popelnic
Schoval jsem si na dno skříně
povídání o nevině
v něm není čím bych ublížil
tak četl jsem ho ze všech sil
a místo
zamyšlení a slov díků
mi tiskli hlavu k obrubníku
v ulicích si vítr hrál
všechny masky potrhal
a přes odlesky na střechách
bylo možno spatřit kráčet strach
Od těch dob nic neříkám-
ať si každý najde pravdu sám...