Matko
Rok s rokem se sešel
zármutek mezi nás vešel
dcero matku jsi tu zanechala
syna v utrpení nechala.
Matko proč?
Žalozpěvy zazněly
do nitra se draly
slzy proudem tekly
dny se potom vlekly
Matko proč?
V utrpení si žila
života vyhasína žíla
snad ses netrápila
v poklidu zemřela.
Proč matko?
Proč jsi nás tu zanechala?
Na lepší místo ses snad odebrala
otázka v mysli mi vyvstala
zda jsi na nás někdy zhlížela
pozor na nás dávala.
Tvá matka na tebe myslí
dnem i noci.
hřbitovní kvítí
u tebe neustále svítí.
Má matko milá
i přes neshody se mi stýská
jednou se zas snad sejdeme
a spolu opět budeme.
Chybýš mi ty
dávajíc rady
Matko