Monolog

Co na tebe tak kouká? Myslí že jsem slepá?
Šla jsem s tebou, chtěla jsem a ty jsi chtěl taky.
Byla tam, snesly se na zem mraky,
mraky pláče, mraky vody.
Její pohled moře škody.
Já ho zachytila, nechtěla, brečela, ptala, ztrapňovala.
Nečum je muj, je moje všechno!
Já vim, je pěknej a umí.
Co mi chceš říct těma svejma jalovejma očima.
Jo, jo, jasně. Jsi štíhlá laň, hříšné tělo,
to tělo jeho chtělo?
A co bylo dál?
Dál jsem já. Já a on.
A přišli jsme spolu a spolu odejdeme.
Chtíč neznamená nic, dej svoje pracky pryč!
Je pěknej, umí, a když miluje je úplně nejvíc.
A on miluje mě, víš!
Nicméně tvůj zájem vzrušuje, to je co?
Huso hloupá, a až přijdeme domů,
no, neuvěřila bys tomu.