Černá
Plášť dění,
uspává bdění
a budí snění
v nás.
Hrst strachu,
zvedá z prachu,
jak pírko nachu
z krás.
Pohltí tebe,
i sama sebe
a modré nebe,
černý pás.
Bojíš se hodně,
když drží tě na dně
a hladí chladně
cesty řas.
Blíží se svítání,
tmu sladce vyhání,
slyšet je brblání -
„Příjdu zas!“