Sonet pro Bludičku
Bludičko ubohá,
kdo otrhal ti všechno kvítí?
Nevázané pití
a samota dlouhá, bezbřehá
Ne nadarmo ti přec dvojí slunce svítí
do jíloviny osudu žalostně ti noha zabředá
modřina pod okem a skleslá ramena
/potrhané šaty; zas neušla jsi bití/
Do mlhy skrýváš se, bludičko,
a smůla lepí se ti na paty,
častokrát života byla jsi hračičkou.
Matku alkoholičkou,
a co zbylo ti z táty?
Ne, nesmutni, jsi ještě stále krásnou, mladičkou...