(autorka: Daniela)
Sny...
Sny
Kráčející po mrtvých tělech chryzantém,
jdeš si tvrdě za svým snem.
Je bezcenný každý,
kdo neumí žít dnem.
Žiješ jen pro své sny,
dny splývají v šeď.
Narážíš na ledové kry,
spirály osudu složitě pleť.
Nosíš sny v srdci,
pro ně nevidíš svět.
Jako všichni vědci,
co pro krásu necítí květ.
Krví píšeš; Carpe Diem,
řídíš se tím snad?
Sestavuješ své requiem,
nevidím jediný klad.
Což nevidíš, že umíráš,
všechno jsi dala snům.
Před pravdou oči přivíráš,
pustotu vnutila jsi dnům.
Přišel konec,
už netrpíš.
Bezesným spánkem spíš,
v dáli zní zvony.
…tak zavřete jí někdo oči…