(autor: Androgenn)
Niťka ležicí v povzdálí
Já viděl dítě snů,
točilo se kolem větru,skřehotalo.
Bíle líce, v očích smrt.
Zrak prozřel do stínů světa,
Spatřil smějící se tvář,
avšak v očích měla slzy.
Spatřil neznámé cesty,
avšak pozitivním světlem nabité nebyly.
Spatřil záchvět myšlení,
avšak proč lidé chodí radši po rovině.
Na pohled padla temnota,
světlo zaniká....