(autor: matej.strouhal)
odipus dnešních dní
vyjela za ním v tom vlažném ránu
na olověném oři zla
vyjela na něj hlavou napřed
celá se před ním roztekla
uložil k spánku sebe s milou
za zvuku zvonů do peřin
nejednu noc teď na ni sahá
vidí ten její vlahý stín
z polštáře její vůni dýchá
pohřbil svou milou do peřin
pohřbil svou milou
vlastní syn