(autor: matej.strouhal)
Píseň pro kofeinovou vílu
Když kráčíš s lehkostí vánku
z těch 15 mramotů na molu komedie
vim že jsi Ta, co inspirací pro infúzi
ty jsi má poezie
když s letmým úsměvem
obuta do múz kožených řekneš
tak ahoj, cítíš tu strofu ve vzduchu
tu slabost vůle nás, vymřelých jinochů
snad není na stalo a snad jen scéna z mraků
kde v konci nesmělí slabost svou přemohou
určím si cíl a zítra řeknu ti,
směj se jen na mě, jsi mojí nadějí