(autor: Homér)
znovu a zas
kousni, polib, pohlaď
šmátrej, pátrej, rozdováděj,
najdi a pak zajdi,
když je to nejvíc
mám hlad a trošku dluhy,
nad hlavou marně hledám barvu duhy,
přitáhnu tě k sobě blíž,
proudy uhlí vlasů tečou mezi prsty
znovu a zas,
dotknu se krás,
ničím tvůj hlas,
nabírá na síle a ztrácí slova
jako slunce a květina,
rostu když zrovna nejsi,
nad jinou částí světa,¨
do květníku vodu lej si
bez slunce to nemá cenu,
bez kytek je smutno všemu,
dej jí sebe, ty dej jemu,
ženou muže, můžou ženu