(autor: Španěl)
Děvka a hříšník
Zahalila si tvář,
chtěla zůstat nepoznaná,
bankovky padají na polštář.
Na veliké posteli,
kde leží nahá.
Očima prosí,
snaž se mě pochopit,
prodávat tělo, to není hřích...
Duše zůstává čistá
netknutá i v této chvíli.
V mém nitru šlehaly plameny,
pochybnost sílí.
Je teď snad ten správný čas,
na skutek hodný
z vyšších míst?
Sklánim k zemi svoji tvář...
Po špičkách odcházim
ani se neohlédnu,
vymazávam ze srdce,
tu nahou a uplakanou ženu.