(autorka: pocitová)
ten den nikdy neskončil
viděla jsem včera na ulici holku
smála se na všechny okolo
a ty okolo to naplňovalo
i když byla zima, měla na sobě jen saténový šaty
a ten báječnej úsměv
jakoby víc nepotřebovala
jakoby ani víc snad potřeba nebylo
ostatní byli zabalení ve svých kabátech
a jen zírali na ten úsměv
na tu holku
už dlouho necítili tolik energie
už dlouho necítili tolik energie v jinak tak ošklivém podzimním dnu
vypadalo to jakoby ulicí tančila
a ten studenej vzduch byl naplněnej její vůní
pořád házela hlavou,
její zrzavý vlasy byly teď taky všude
a zdálo se že kvůli nim i zbylo pár paprsků slunce
aby jim dalo krásnější odstín
byla toho plná ulice
lidi se na to nemohli vynadívat a chtěli tančit s ní
zamilovali si ten pocit,
že je na blízku
a prosili Boha ať ji nenechá odejít
bylo to jako kouzlo
některý ženský taky začaly sundavat kabáty
a ona jim nabízela ruce
chytly se a pořád jen tančily
a
ten
den
nikdy
neskončil.