Vyzvání k tanci

(autor: milancholik)

Je mi to povědomé - jako bych kdysi už s Tebou tančil,
jako bych dobře znal Tvůj práh.
Jak tajnosnubná komorná mě lákáš do podzámčí,
kde všechna naše slova visí na strunách.
Je mi to povědomé - jak jsme si spříznění.
Já myslím na Tebe při snění
a Ty jsi na mě možná trochu kách.

Je nám to (dá se říct) vlastní - v poklidu doufat, že přijdou
písně, ve kterých (víc než kdy jindy) záleží na dobách.
Aby nám věřili, že jsme si blízcí, obtáhneš křídou
dvě stejné hladiny touhy ve spojitých nádobách.
Je mi to povědomé, to citové hýření;
trefíš se do mýho srdce bez míření.
Jsem vyprahlá zem a po rtech hladová...