(autorka: nevěrná)
Bříza
Jsem stará bříza u cesty
občas se schoulí pocestný,
aby svou sílu obnovil…
Milenec srdce v kůru vryl.
Stříbrné nitě pavouk spřádá,
do větví krajku zamotává,
pod listy schovaná světluška,
tečky si počítá beruška.
Poutník si v stínu odpočine,
čas jako voda tiše plyne
a duše ve mně ukrytá,
jen sny a noci počítá.
Všem větrům, bouřím odolávám,
spoutaná pevně se Zemí,
v modravých nocích vzhůru mávám,
létám si mezi hvězdami.