(autorka: TualKraplak)
Kra
Čekám na ortel od Tebe.
Čekám.
/ v tu chvíli nežiju /
Zatím prohrávám,
dovolila jsem to.
/ svou budoucnost jsem neviděla a
onen osud poslala do hajzlu /
Mám strach, emocím přestala jsem
rozumět.
Poznám se už jen po hlase.
Dospělá holčička, bez prince, bez kouzelné
hůlky, zato s nedobytným hradem.
Bojujíc o trochu důvodu zase žít !
Pořád nic neříkáš.
Těžké v tichu hledat odpovědi,
domýšlet si, by bylo špatně.
Čekám.
Telefon asi rozbitej, nic nechodí.
/ hm, určitě, ty hloupá /
Všechna plátna pomalovaná
- nemám se kam vykřičet -
Z kávy černý vrásky.
Vrásky .
Suchý rty. Mocná sůl,
žere mě to zaživa ? / mami ? doktore?! /
Čekám.
/ odpověď /
- nechci Tebe, na mě znáš až moc barev,
děsí mě to -
A v pravdě ? ... V pravdě tolik vína !