(autor: milancholik)
Pod peřinou
Jsi horká jak zalitej čaj
s vůní sušený máty…
Máš oči, co měla tvá máma
a stisk tvýho táty.
Pánbůh ti nadělil
několik báječnejch ctností…
Jindy jsem host, co se postí,
dnes budeš jen a jen má...
Čert nespí, když jsi pod peřinou
a venku se rozetmívá.
Ráno se budím s kocovinou
- že jsi mě opila, to neumím skrývat.
Přivádíš mě do rozpaků,
když mi šeptáš: Jsi moje Mona Lisa…
V noci propsaných kopíráků
chce se ti jen tiše dívat...
Jsi horká jak večerní blues,
- slova když zasyčí v tůňce...
...kocouří něha či pech
a červnový slunce...
Šepoty do srdcí...
...jen vážky sklopily křídla;
možná v nich jsi se vzhlídla.
Ladnost útěků minulých...
Čert nespí...