(autorka: mája)
...už to mám taky za sebou...
Mám na sobě starý, dlouhý, starorůžový svetr, v němž mi v tercii říkal Popelko...
Mám za sebou první dvě plata šmoulinčích tabletek, jež byla pouhou zátěží pro má játra...
Mám v šuplíku nádherný prsten, který nenosím. Snad na protest, že si on neobleče tu hezkou košili.
...a žirafa nad stolem má na krku křížek.
Mám před sebou úkol z angličtiny a za sebou probdělou noc.
Jen on mě stále upozorňuje na to, že ještě žiju.
Mrtví totiž nedoufají, netouží.