(autorka: ivkaja)
Nové prameny
A tak dobrá, nechal jsi být,
já sama dál si mohla snít
bez předsudků a bez strachu,
už na tvou zeď neházím hrst hrachu…
Otevřená, vstříc novým cestám
šla jsem, v ruce „virguli“,
a vůbec nelituji dneska,
že občas něco zabolí.
Vibruji na nových křídlech,
v očích svit od naděje,
hledám se v léčivých vřídlech
a láska? Možná blíže je…
........ a nebo ne.