(autor: Homér)
Ozembouchové
Zasněné pohledy chlapů od baru,
rozparek, slinka v koutku,
černej pes bláznivej vrčí do davu,
ódu na rána tichých míst.
Holubí tašky plastovou rourou,
posílaj roboti pivního systému,
kontajneru prachu a pachuTI,
čistý uši neslyšíc sirénu.
Unylí, huróńští, šediví, tupí,
civí a slintají, mastí si kopí,
tlupě se chvástají, stojí a čučí,
mladické sny, nenašli v suti.
Po osmičce postávání,
mačkaj smutný oči superrisku,
mámí mámí mámí mámí,
ve čtyřce cuc osm k pysku.
...ještě mi je dvacettři,
tak mě klidně rozetři,
křenová tě pohladí,
dneska umřít?nevadí :eD...
We can die,
anytime,
feeling nothing?
little crime!
Mind from steel,
doesn´t feel,
mind from wind,
you are not blind.