(autor: Jaroslav Morava)
Žena jednadvacátého století
Máš to nejcenější co může člověk mít
není to krása,rozum ani vtip
Jsi žena a ženou jsi vždy byla
to co máš je víc než jedna villa
Z dveřmi,židlí,kabátem pomáhá se ti
v restauraci neplatíš na přechodu přejdeš vždy
Muži ti snášejí modré z nebe
ty myslíš jen sama na sebe
Na své blaho,pohodlí,muž ať je sluha to se ví
Řídíš se pravidlem ber a chtěj víc
láska ze srdce pro tebe neznamená nic
Dostáváš dárky muži ti lichotí máš to nejcenější
jsi žena jednadvacátého stoleti