(autor: Pjpajkis)
přátelství nevykouzlíš
V Africe se dávno nehladoví,
Titanic se nikdy nepotopí,
čápi unášejí malé děti,
aids už po světě neletí.
Kennedy přežil svou vraždu,
Krabi chodí jen dopředu,
zajíci po lesích lišky honí,
myslivec neslyšel Karkulčino řvaní.
Tohle zmáknu levou zadní,
lusknu prstem a vše se splní.
Jen jednu věc nedokážu,
to jedno prokleté přání.
Tornáda nám staví domy,
jablko nespadne na zemi,
veverky nám česají ořechy,
v orchestru zpívají ropuchy.
grilujeme špízy na sněhu,
muchomůrku jako přílohu,
když je jasno, slunce se mračí
a svět se od jihu k severu točí.
Tohle zmáknu levou zadní,
lusknu prstem a vše se splní.
Jen jednu věc nedokážu,
to jedno prokleté přání
Můžu mít vše, stačí pomyslit,
Ale já nechci moci zneužít,
protože přátelství nevykouzlíš,
přátelství nikdy nevykouzlíš.
Proto vrah nebyl dopaden,
krabi se šourají do stran,
ve škole nás učí zákony,
špízy ve sněhu jen mražený.
v Africe je plno smrti,
veverky jsou pěkný mrchy,
lidé u celovečeráků brečí
a pohádky dobře končí
přátelství není věc ani skutek,
a když nemůžu mít to nejcenější
co má každý obyčejný člověk,
pak nebudu chtít nic, co je menší.