(autorka: saymonan)
Vyznání
Brnem zní hlas můj s ozvěnou,
když sama kráčím k Petrovu.
Město probouzí se s noční tmou
Tohle já opustit nemohu!
Hantecem si prozpěvují ptáci
i ti co maj už dávno spát
Nad městem visí cirkusáci
Nauč mě,Brno sobě se smát!
Pak spolu zajdem k nádraží
A dáme párek se šupem
Na chvilku odložíme závaží
Svou pýchu k zemi zadupem.
Když potom probudíš se s kocovinou
A ráno ti voči těžce zalepí
Budeš vědět že vzpomínky nepominou
Až světla velkoměst tě oslepí!