(autorka: Lizzzie)
zlí psi raději vzali mi naději...
.
V očích křičí mi tisíce dětí
co touží po objetí
a ty je i přes tu blízkost nevidíš?
tuhle zimu kreslíš obrazce,
a já neumím je zatím číst
ale nechci zatím obracet další list
v mém ujetém časopisu bez konce
sedím tu sama
a víš, že vlastně nic nečekám
s točitou šálou uličnického stylu
si pořád žiju ten svůj svět
Jen se chci zeptat...
kdy už probudíš to srdce holky,
co touží, pláče a věří na malé prince
s krabičkou plnou zázraků
Kdy už konečně můžu si hřát ruce o hrníček
a přemýšlet nad naší věčností ?
Zatím na mě jenom fádní stěna
křičí sprostá slova
a tvoje pohlazení
sežral mi zlej pes
.
.
.