(autor: milancholik)
Na hraně srázu
Červánky prošité
měla jsi šaty i vlas,
byla jsi můj žár i mráz.
Zbaběle utíkám
před vším, co zranilo mě,
co zranilo nás.
Topím se v myšlenkách
na naši zkázu;
ještě jsi…
Ještě si tancujem’ na hraně srázu.
To, co je prožité
a co je stejné v obou z nás,
staví teď mezi nás hráz.
Občas se ocitám
v hloubkách a ve vodách zlých,
pak na břehu zas...
Topím se v myšlenkách
na naši zkázu;
ještě jsi…
Ještě si tancujem’ na hraně srázu.
Bylo to složité
- a kdo ví, zda nebude zas...