(autorka: nevěrná)
Jen Ty
Tvá duše svítí barvou letní duhy,
když slunce prosvěcuje kapky deště,
ta duše ke mně Tvými ústy mluví
o touze, vášni a já prosím ještě, ještě
Máš v očích květy modrých pomněnek
rozvitých zjara v trávě do krásy,
hlavu zas plnou hříšných myšlenek,
když polibek mi dáváš na řasy.
Společné chvíle ve tvém obětí
nemůže nikdo jiný nahradit,
bráním se často slzám dojetí
na konec světa chci teď s tebou jít.