Fly Away Alone

(autorka: Matttyna)

Přes hranice plechovejch střech,
dopadá slunce,
zabíjí rosu na špičkách trav,
veselý krávy pláčou,
potrhlejší zoufalství už existovat nemůže.

Snad mě chceš utěšit,
ale tvoje vyznání už mě dost dusí,
jsem sama v teplým náručí,
nech mě uletět,
motýli s můrami přeci nemluví.

První a zároveň poslední noc,
právě skončila a je pryč,
jenom ty nic netušíš,
tvoje city mi nebyly nikdy nakažlivý,
těch 2000 slov mezi druhou a třetí ráno,
jsem zaškrtala a zapomněla.

Hladový kočce se nezavděčíš pohlazením.

V recesi ranních mlh zakrýváš slzy,
nepochopíš nikdy že to znám,
o smutku si nechtěl slyšet,
říkals DNES si nebudeme přece kazit DEN.