(autorka: ivkaja)
Duha ve tmě
Nevím, zda jít tam či tam..,
všemu, co znám, se vymykám.
Ten říkal, že jsem posedlá…
Ale co kdo o mě vůbec zná??
Konec roku mě v duhu mění,
ale přes den ne, až po setmění.
Jakýsi štětec do barev se namáčí,
Ani v zrcadle se už nepoznám.
Proč už mu bílá jenom nestačí?
Zmatená jsem,
že jsem jiná, než jaká se znám..
Popletená jsem
jako zpřeházené noty
skladby,kterou sotva znám.
Klidnou hladinu střídá vír,
Někdy vzepřu se,
jindy stáhnout se nechám.
(marně v sobě hledám mír…)
Snad ještě pro Život něco znamenám(?)
Jdu dál vstříc všem těmhle zvláštním proměnám.