(autor: nostalgik)
Bez půlnoční
Světlo a mříž, je umně vykovaná,
nás ze zpuchřelých zas vyhlížejí vrat
opět čas, jejž kdosi nazval slunovrat,
noci půl do časného zbývá rána
Náš kostel, věž zčernalý šindel chrání
zde memento zastíní romantiku,
hrstka jen zbyla starousedlíků
tam v chalupách na zasněžené stráni
A přec jsme přišli
Vzkaz betlémský, rok spal v sakristii,
tří králů tváře, ne zdařilé zcela
ruka tvůrce jak chudobou se chvěla,
v nich svící záře s pokorou se míjí
Mše půlnoční nám nepřána zde věnem,
za chladnou Láska zrodila se mříží
my při tom jsme, rok co rok, bez obtíží,
pastýři horští, provoněni senem