(autorka: Amálka z Montmartru)
Inferno
Letmým dotykem všech zkamenělých krás
Pomíjívého jasu který dávno zhas
Srdcí zohavených leprou - necitných
Hnilobou svatosti čpící z nich
Sílím snad - než smrt by vše to neslo
Však smyslu pozbývá mé bytí
Tak jak cínoví vojáčci špatně lití
Neb od mola jsem daleko a mám jen jedno veslo
Chladnými dlaněmi prázdnota mě hladí
A potají krade duši kterou svádí
Táhne do útrob toho pekla
A trýzní mě vtěch nekonečných mukách
Ač jen vteřinu - však drtí mě v svých rukách
a čas - aby ta vteřina se vlekla