(autorka: nevěrná)
a dál?
Už nemám sílu ani na básničky,
kolem mě je tma, pusto a prázdno...
chtěla bych se zavřít do krabičky,
abys ji otevřel a sáhl pro mě na dno ....
Toužíme po sobě čím dál tím víc
oba přestáváme odloučení zvládat,
co bude za týden, za měsíc,
neodvážím se už ani hádat..
Možná se oba bojíme
našeho setkání,
až naše těla spojíme
kdo nás pak ochrání?