(autorka: greta)
SMUTEK Z PRÁZDNA
Ruka leží, ani se nepohne
Jak kousek kamene
Co spadne vedle cesty
Zbývá jen doufat, třeba si vzpomene.
Na tisíce doteků, tisíce splynutí
Srdce puká bolestí.
Hlavou proudí nespočet otázek bez odpovědí
Kam zmizela láska s takovou lehkostí.