Srnec

(autor: rozervaný básník)

Z houštin křoví,
nitra lesa,
vyběhne srna.
Bujný srnec za ní pádí,
rány k zemi obě těla sklání.

Z hlubokých zvířete ok
vlní se pomalu
rudý potok.
Ona k němu,
on k ní hleď,
zatemnil se svět.

Lovci střeva vyvrhnou,
radostí se smějí.
Jaký zločin!
Zvíře mrtvo!
Zemí zatřese dupot kopyt.

Silní dvanácteráci,
na parohy napichují pytláky.
Jeden jako druhý visí,
vidíte je, FEŠÁKY!