(autor: Homér)
Kožojedi
Vykuřuješ kožojedy
v jedné ruce varlata
v druhé nůžky
koukáš zpětně na svůj život
a dumáš, kdes udělal chybu
nudle barvy západu slunce
opouštíš model čtyřverší
a uléháš do fentanylové něhy
do mlhy lepivé jako igelit od medu
maluješ slovy
básně pestré jako vitráže
andělé u stropu zmaštění
tleskají tvému umu
Vykuřuješ kožojedy a pátráš
proč jsi ráno na polštáři
místo hlavy spanilé krásky
našel jenom larvu cizopasníka