(autor: človiček)
Jak to mám s Bohem?
Jsem sběratel a student lidských přístupů. Vlastně bych mohl rovnou říct, že jsem sběratel náboženství, potažmo Bohů.
Vím , měl by mi stačit jeden a konec konců mi i stačí, ale nespokojím se s jeho jediným pojmenováním, protože nemohu jinému nářečí upírat svobodu vlastního názvu pro totéž nebo i vlastní pohled pro vnímanou realitu, perspektivu daného regionálního pojetí Boha.
A jak to teda mám s tím jedním a samým?
Mám na to 3 motivy, obrazy vnímání.
Obraz 1. Člověk je duchovní bytost složená z lidí.
Tvoří klid či neklid ve svém těle jímž jsou všechny Národy světa.
Obraz 2. Duše jsou uzlíky v síti. Duch je sítí z uzlíků (duší)
Svět věří, že máme hodně různých sítí, ale ve skutečnosti
je jedna jediná, občas zauzlovaná, potrhaná, zamotaná.
Obraz 3. Člověk někdy věří, že ho stvořil Bůh, ale Bůh velmi dobře ví, že je tvořen člověkem, jeho myšlenkami a představami.
Jak to teda mám s Bohem? Boha je hoden jen ten, kdo má rád člověka protože hledáte-li jeho tělo, pak ho naleznete na místě z kterého se díváte....A budete-li bušit do dveří Boha a oni se jednou nakonec otevřou zjistíte, že jste celý život klepali z druhé strany. Bůh jsou dveře k Vaší duši opatřené koulí místo kliky, dají se otevřít jen zevnitř. Amen.
Modlitba Vodnáře:
Vodo, jež jsi v Nás
posvěť činy Naše
ve prospěch všeho kolem
jak v nebi tak na zemi
a neodpouštěj to, čeho
se na sobě dopouštíme,
ale veď Nás k poznání
a smyj Naše chyby,
tak jako my napravujeme
chyby člověka jehož
jsme součástí.
K tomu Nám dopomáhej Bůh
jenž je srdcem lidí
(pod spoustou jmen)
Amen, Howgh.