(autor: Homér)
Nevykláněj se tolik
V suchém průchodu
bez důvodu
doteky odvážné
po kůži bloudí
Pak nahoře
Minimalisticky
strčíš mi ruku za pásek
a stáhneš z římsy
zpátky do života
Uprostřed
Čas páře se jako svetr
plní prostor prázdnotou
pátá káva
na stožáru rajtuje
Dole oprašuje
V archivu zapomenutých pocitů
párty místo rodinné návštěvy
prsten na dně přehrady
nehledej v tom záhady