(autor: JKHartman)
Krása noci podzimní
Krása noci podzimní
Ševel listí zpívá pod nohami,
listím, kterým někdo cestu zasypal.
Melodii v rytmu pravidelném,
ruší pouze strom,
co nad hlavou mi zaskřípal.
Ve stínech kmenů cosi se míhá,
to vítr měsíce paprsky rozhání.
Ty stíny v rytmu pravidelném
tančí všemi směry
a jeden toho druhého dohání.
Na kraji lesa ty stíny zmizí,
ševel listí náhle na chvíli utichne.
A kroky v rytmu pravidelném
ničí stříbro položené,
když do trávy měsíc vydýchne.
Střípky ledu do dáli si svítí
a šedá záře mrazí do tváří.
Hvězdy v rytmu pravidelném
mění barvy při pohledu
a polární scenérii múzám vytváří.
V zádech slyším ševel listí volat,
otoč se a vrať se rychle ke mě zpět.
Ta melodie v rytmu pravidelném
vabí moje noční touhy,
jako by to mělo býti naposled.
Přede mnou však již lampy svítí
a k domovu mám jen kroků pár.
A kroky v rytmu pravidelném
míří pryč od té zimy,
kde už vládne ledový žár.