(autor: Pad.a.me...)
Namaluj růži
Jednoho rána rosou ranní
Šel tiše bosky za svítání
V srdci tu, kterou má rád,
Na tu chtěl teď vzpomínat.
Kolem něj listí na zem padá,
Možná ho má taky moc ráda,
Možná jde právě bosky trávou,
Možná jde kapek rosy záplavou.
Každičká kapka studí jak led,
Však polož se klidně do trávy,
Tohle ti bude každý závidět,
Tohle tvou radost přivádí.
Jen zavři oči a namaluj vílu,
Co přinesla ti do života sílu,
Sílu lásky svojí,
Možná milovat se nebojí.
Vezmi ten štětec a paletu
Bosýma nohama v trávě stůj,
Jen růži v plném rozkvětu
Jednu jí namaluj
Tu růži s kapkou rosy na ní,
Co probudí tě za svítání,
Kapka co steče do tvých dlaní
A promění se v milování
Života o kousek víc
A nechce za to vůbec nic...